Chirurgové II

Opět přicházím až dlouho, ale musela jsem zas "skotačit" po sídlišti a po ranní procházce jsem měla pracovní schůzku ve městě s Jíťou a vrátila jsem se pozdě. Ale teď jdeme pokračovat o těch našich doktorech, dnes přijde na řadu syn....................

Tak a teď o mladým, který je vlastně celý táta. Nejen postavou (pěkně udělaný), ale i náturou!

Když mi Jíťu ve dvanácti letech posílal na operaci slepého střeva, tak nám oběma řekl:“Já pořád tvrdím, že ženský by se měly rodit se zipem na břiše! Aspoň by se pořád nemuselo špinit nářadí!“

Na mém „pozadí“ se objevila boule skoro asi jako vejce. Zkonstatoval, že je to nějaký tukový váček a že mi ho ambulantně odstraní. Po lehnutí na břicho na stůl zněla naše konverzace asi takto: „Teď vás trochu opíchám! Tak hotovo“ „Vždyť jsem to skoro ani necítila.“ „To si děláte srandu? To jsem tak neschopnej? No a teď vás trochu šmiknu, kdybyste něco cítila, tak řekněte!

Cítíte něco?“ „Ne.“ „Tak já už fakt nevím.“

Přišla sestra a říká mu: „Vždyť jste měl vyříznout snad jen tukový váček a vy jste jí snad vyndal ledvinu!“

Já sice nevím, jak jsou velké lidské ledviny, ale to co mi vypreparoval z mé pravé půlky vypadalo opravdu jako ledvina z prasete. Původně jsme si mysleli, že to je jako vejce, ale ono to bylo schované. A tak mi nabídl, jestli to nechci vzít domů slepicím (ha,ha, stejně by mi to nedal).

A když mi to šel zašívat, tak mi sdělil, že mi tam musí dát kus silikonu, protože kdyby mi to zašil hned, tak to bude vypadat jako že tam mám tajnou kapsu! A proto mám velkou pr.del!Protože tam mám silikón!

Moje švagrová je zdravotní sestra na téže poliklinice a jsou tak nějak ve stejném věku a dobře se znají. A ona měla nějaké problémy se žaludkem (zřejmě žaludeční neuróza). Asi po týdnu léčení přišla na kontrolu a on na ni: „Chlastáš pořádně?“ „No piju dost, minerálky, čaje i vodu s domácí šťávou..“ „Na to jsem se tě neptal! Já jsem se ptal, jestli chlastáš! Tím jsem myslel třeba pivo, víno nebo tak.“ „No to teď ne, vždyť jsi mi dal prášky.“ „No a to je ta velká chyba, že nechlastáš! Zkus to a bude ti hodně brzy fajn!“

A tak švagrová začala po večerech ucucávat víno…..A ono bylo opravdu brzy po problémech se žaludkem.

Pointu nemá toto povídání vlastně žádnou. Někdo takový tvrdý přístup vezme, někoho může i urážet. Někomu může i fest ublížit. K tomu se snad vrátím příště.

Ale myslím si, že tenhle mladší už dokáže rozlišovat, co a ke komu si může dovolit. On už asi mimo chirurgie studoval i trochu psychologii a tak asi dokáže odhadnout ke komu a co si může dovolit. Jeho táta to neuměl a nebo aspoň nedokázal odhadnout, co kdo snese.

Mladý to evidentně umí, protože by už někde aspoň 20 let nemohl být oblíbeným doktorem
na malým městě.

A teď ještě trochu "chlubení"! Kdo jste ještě neviděl tu moji nejmladší - moji "pýchu" - tak už je opět
v sobotu po deváté na chvilku na ČT 1 ve Zprávičkách, kde uvádí Miniparlament. Střídají se tam po měsíci.

Přeji Vám všem dobrou noc a krásný víkend ! Snad se sem zas nějak dokopu. Pokud by se mi to zítra nepovedlo, tak nám v neděli dopoledne fanděte, jedeme zas s děvčaty na turnaj.