Krásný slunečný den

Abyste neřekli, že sem za Vámi chodím až večer, tak jsem si dnes už udělala čas teď! A teprve potom se zas půjdu věnovat Albertovi ! ...................................................................... ........................................................

U nás začal den jak vymalovaný! Sice byl mráz a ruce mě zábly, ale ten krásný východ sluníčka mi to vynahrazoval. A tak si tak v pohodě roznáším, kochám se krásným ránem, v hlavě se mi honila písnička "Kdo má víc, než mám já, když se na mě usmívá ráno azurové...",jedu ze silnice ke vratům a už skoro stojím a najednou rána BÁC! a já se válím po zemi přikrytá Kačenkou(kolem). Jak se mi to podařilo vůbec nevím, asi jsem nějak víc pootočila řídítky nebo co.Hučka z hlavy o metr a půl dál, naražený levý loket a koleno, pravou nohu mi narazila Kačenka...prostě paráda ! Písnička ihned vyšuměla a místo ní se v hlavě honila všechna možná domácí zvířata. Ještě že to tentokrát nebyla zas rána do hlavy. To už by té praštěnosti bylo přepříliš !

Já stejně neumřu přirozenou smrtí někde v posteli, ale zajdu někde v příkopě nebo na chodníku s novinami v ruce. Za těch pár let, co s nimi chodím už těch pádů bylo ! Ale na ledu a sněhu nepadám ! Já si to vždycky vyberu, když je terén dobře sjízdný! Ale musím na druhou stranu uznat, že ti, co mě chrání, se snaží! Sice mě nechají vyválet, trochu si něco narazit, ale bez vážnějších následků! Ještě se jim po mě asi moc nestýská a vědí, že jsem tady potřebná, tak mě vždycky jen tak trochu varují, ať dávám větší pozor !

Ale potěšilo mě, že druhé auto, které jelo kolem a řidič můj pád viděl, zastavilo a řidič, mladý kluk a v nadupaným autě se staral, jestli jsem v pořádku a jestli nepotřebuji pomoc.To mě fakt mile překvapil! Ještě i mezi takovými jsou ohleduplní kluci !