Nadpis - tak nějak nevím jaký II

Jak jsem včera slíbila, budu dnes pokračovat ve své "zpovědi". Ať toho o mě víte víc! Nemám se za co stydět a jsem ráda, že jsem prožila to, co jsem prožila! A navíc je to tak nějak jen o mně a nikomu tím neublížím!...................................................

A tak jsem si žila spokojeně jako rozvedená paní, skoro nikam nechodila a starala se jako dřív, jak jsem byla zvyklá! A tatínek mých dětí? Ten žil na druhém konci vesnice, vystěhoval si od nás co se dalo a co se nedalo a bylo pořízeno společně jsme mu musela vyplatit! Naprosto vůbec ho nezajímalo, že tady zůstávají jeho dvě děti a že by jim třeba mohl něco nechat! třeba aspoň televizi! Ta jeho sice jednu měla, ale tu naši si odvezl taky! Svatební dary od kamarádů se dělily napůl, od jeho příbuzenstva si vzal, vzal si i pokojové kytky, které jsme společně dostali od jeho mámy. A jeho máma se ségrou mi vyhrožovaly, že se postarají, aby děti šly s ním! O to jsem sice strach tak nějak neměla, ale nervy ze soudu jo. Ale k ničemu takovému nikdy nedošlo! Posledního dubna nás rozvedli a já se ho ke konci května ptala na prázdniny. Abych mohla dětem naplánovat tábor a naši dovolenou. A jeho odpověď byla přímo ukázková! "Já ještě nevím, my budeme mít dost starostí se svými dětmi, tak nevím, co bude s Tvými!" Já je asi vypila ve vodě! Alimenty sice platil, ale tenkrát to ani jinak nešlo, posílali je přímo ze mzdovky. A svoje děti viděl jen když se za ním samy stavily
v jeho novém bydlišti. A ještě jedna perlička: Byla jsem v červenci s dětmi u řeky a jedna taková
"informovaná paní" (nechci říct drbna) se na děti obrátila s otázkou:"Co vy tady děláte? Jakto, že nejste na svatbě?Vždyť se vám táta žení! - Tys je nepustila?" Já na ni koukala jak zjara, protože jsme o tom nic nevěděli. No a od té doby, co se odstěhoval asi o 15km dál, svoje děti vůbec neviděl
a ani se o ně nikdy nezajímal! Ani jim neposlal třeba přání k svátku nebo narozeninám! Oni mu první roky posílaly, ale pak taky přestaly. Dnes kdyby se potkali na ulici tak jsou to naprosto cizí,
neznámí lidé! Neví o sobě už možná víc než 25 let! Takže fakt vzorný taťka !
A slyším, jak na mě zas práce volá, takže pokračovat budu zase zítra! To už bude další kapitola !