Nadpis - tak nějak nevím jaký IV

Dnes se teda pokusím pokračovat ve své zpovědi, ke které se stále nemohu dostat. Pořád tady nemám dost klidu na přemýšlení. Snad se mi to už dnes povede - aspoň kousek. Jinak venku je pořád FUJ ! Chvíli chumelí, chvíli prší, celý den skoro tma...............

V době, kdy mě opustila i máma, jsem měla největší oporu v rodině své kamarádky, která se do naší vesnice přistěhovala do domku po babičce. Její otec od nás pocházel, ale celý život bydleli jinde
a domek si několik let opravovali na důchod(a dost let, protože pracovali jen od jara do podzimu o víkendech jednou za 14 dnů). Mezitím se jejich dcera rozvedla a při častých návštěvách
u nás ve vsi a pak i u nás doma si nabrnkla našeho kamaráda. To bylo ještě v době mého "šťastného manželství". I její rodiče a sourozenci(někdy i s rodinami) byli u nás častými hosty při jejich pracovních víkendech a i my jsme je navštívili u nich doma. Byli jsme si pomalu bližší než pokrevní příbuzní.
Hlavně s jejím bratrem jsme si byli hodně blízcí a on mi moc pomáhal čerpat odněkud sebevědomí
a sílu do života už od začátku, kdy jsme se poznali. Sice jsme oba tak trochu cítili, že to mezi námi jiskří, ale nikdy mezi námi k ničemu nedošlo(i přesto, že to někdy bylo i dost těžký). Ale ctili jsme hlavně jeho manželství, kde měl tři holky. O to větší bylo moje překvapení, když mi po víc jak roce od mého rozvodu jeho sestra prozradila, že se bude také rozvádět. Prostě jeho žena se rozhodla
a tak nějak ho od nich vyhodila. Začal žít na ubytovně a moc usiloval o to, aby si to rozmyslela.
Úplně se z toho psychicky zhroutil, ale stejně byl rozveden. Po několika měsících přišel za mnou s návrhem, zda bychom to nemohli zkusit spolu, když jsme si tak nějak zbyli. A tak jsme to začali zkoušet. Ale zatím tajně, aby nám to hned nezačali rozmlouvat a nebo naopak si od toho hned od začátku neslibovali bůhvíco. Ale ono vlastně zkraje nebylo tak nějak ani co. Jeho psychika mu nějaké sexuální hrátky nechtěla dopřát. A tak jsme se jen navštěvovali jako dosud. Ale čas je dobrý lékař
a tak obtíže zmizely a my konečně zjistili, že nám to spolu zřejmě půjde. Po čase se ke mě nastěhoval, děti ho měly rády, vždyť ho znaly od malička a po čase k nám přibyla Jituška. A já konečně poznala, že se můžu na postelové hrátky i těšit a můžou se mi líbit. Ale to bych nebyla ani já, aby mě opět brzy nepotkaly nějaké problémy.
Ale o tom zas až někdy příště !